Slovanské pohřebiště a žároviště – osm mohyl u Chedrbí (datování podle K. Čermáka).

Klášter sv. Prokopa (Sázava) získal zbýšovské statky od biskupa Jindřicha Zdíka († 1150); patřily k nim i Opatovice. Zbýšov povýšen na proboštství.

Vznik hradu Chlum a podhradí. Přemysl II. zakládá Čáslav a Blehovi ponechává jen staré hradiště, Bleh si zřejmě tehdy zakládá Chlum.

Probošt zbýšovský: po Rackovi nastupuje Braňsoud (mnich sázavský).

Zemřel Racek; zbýšovské proboštství svěřeno Volkmarovi.

Volkmar se vzdal úřadu, probošt Rubín dostal od opata Petra navíc roční platy z Opatovic a okolních vsí a lesy kolem Zbýšova.

Po brzké smrti Rubína se proboštem stal Přibík.

Po husitských válkách většina sázavských statků zapsána světským pánům; mnichům zbyl zbýšovský statek s pěti vesnicemi.

Král Jiří zapsal Slavatovi z Chlumu (hofmistr dvora) doživotně zbýšovské zboží včetně Opatovic, Lhot, Čejkovic a částí Damírova, Petrovic a Komárova.

Vysazen Čejkovický dub (dnes cca 20 m vysoký, obvod 803 cm).

Opatovice od Viktorina z Kunštátu koupil Buhuslav ze Švamberka.

Čáslav ztratila Opatovice konfiskací.

Čáslav získala Opatovice zpět, ale ihned je s císařským povolením prodala Adamovi Budovcovi z Budova za 522 kop grošů.

Obnoveno dolování stříbra u Šebestěnic na opatovickém pozemku č. 395 (tzv. Na šachtách); 1572 závazek perkmistra Havla Šišky z Kutné Hory.

Erker zmiňuje obnovené stříbrné báně u Šebestěnic (pozemky V. Studnického).

Adam Studenecký prodal Janu Lukaveckému z Lukavce („na Chlumě“) práva ke dvěma stavkům, jimiž se vede voda na Doudův mlýn, za 75 kop (nejstarší známá zmínka o Doudovském mlýně).

Jiřík Sadovský ze Sloupna prodal (5. 10.) zámek Chlum, městečko, Čejkovice, Lhotu Bohunkovu, Opatovice, Doudovský mlýn a zbýšovský dvůr Janu ml. Lukaveckému z Lukavce za 14 000 kop míšeňských; ten je za měsíc (19. 11.) prodal Janu Hanušovi ze Šaratic za 8 100 kop českých.

Chlum a Dobrovítov (včetně Opatovic) přiděleny plukovníku Walteru de Vereux za vraždu Albrechta z Valdštejna.

V Opatovicích 3 sedláci a 2 chalupníci, ves součástí statku Dobrovítov s Chlumem a Krchleby.

Královští komisaři prodali Chlum, Krchleby, Čejkovice, Lhotu a Opatovice („vše pusté a zruinované“) Ferdinandu Robmhapovi ze Suché za 31 000 fl.

Berní rula: Opatovice u panství třemošnického – 2 sedláci, 1 chalupník, 1 zahradník, 60 strychů polí, 5 volů, 12 krav, 18 jalovic, 3 svině; 5 pustých gruntů.

Jan Fr. Rabenhaupt prodal Chlum, Krchleby, Souňov, Zbýšov, Lhotu, Opatovice a pustou ves Suchotlesky Fr. Pavlu Harantovi z Polžic za 90 000 zl. rýn.

V provozu sklářská huť Alt Chrámboř (Stará Chraňbože) u Dobrnice.

Klášter sedlecký koupil zboží Krchleby včetně Šebestěnic (následně neúspěšný pokus o dolování stříbra).

Poslední zmínky o dolování stříbra u Šebestěnic: vytěženo cca 1 kg (60 lotů), resp. 748,73 g stříbra.

Hrabě L. Krakovský z Kolowrat zakládá sklárnu Nová Chraňbože.

V Opatovicích ustanoven augsburský evangelický pastorát (sbor má na konci roku již kazatele).

Královéhradecký biskup přijel do Ledče; opatovický farář Michna u něj vyprosil bohoslužby na ledečském panství (povolení 11. 12. 1783, služby v Číhošti ve světnici Matěje Dvořáka).

Postaven první dřevěný evangelický kostelík v Opatovicích (modlitebna, posvěcena v létě).

Postavena dřevěná fara (sloužila do 1856).

Václav Polnický (rodák ze Smrdova, tkadlec a vysloužilý voják) začal učit 35 dětí v obecní pastoušce. Později učil u hrobníka Fr. Dušovského.

Sklárna Chraňbože: skelmistr Jan Kopp do 1788, pak Josef Čapek do 1794, poté F. A. Seewald (†1805).

Zemské gubernium v Praze povolilo v Opatovicích vlastní školu; 28. 3. 1789 Polnický po zkoušce v Kutné Hoře potvrzen jako učitel. Téhož roku postavena dřevěná škola ze dřeva zbořeného kostela.

Dřevěný kostel zbořen a na jeho místě postaven kamenný se střechou z původního kostela (sloužil do 1819).

Seewald zemřel (1805); vdova vedla chraňbožskou huť do 1809.

Rozhodnutí koupit do kostela varhany; kostel byl pro ně malý, proto až do základů zbořen a postaven nový (bez věže, do května 1820).

Komora prodala bývalé sedlecké zboží (Chlum, Opatovice…) knížeti Karlu Filipu Janu ze Schwarzenbergu.

Podle plánu z r. 1820 postaven větrný mlýn („Větrník“) u Štrampouchu (zedník Pavel Král).

Zemřel učitel Polnický (učil 1786–1825); po krátké době učitele-katolíka Musila nastoupil 12. 9. 1825 František Pospíšil z Třebětína.

Vrbické panství se skelmistrem K. Altmanem obnovuje sklárnu v Chraňboži; 1830 ji kupuje Josef Eisner z Eisensteinu a provoz rozšiřuje (150 lidí, 1,2 mil. skel ročně).

Stará škola zbořena (1829), postavena nová na dnešním místě (1830).

Sčítání: 32 domů, 235 obyvatel.

František Pospíšil odešel do Krucemburku; 5. 11. 1845 nastoupil učitel Josef Skalský (nar. 1826 v Křižlicích), učil do 5. 11. 1858.

Pila čp. 15 mezi Opatovicemi a Zbýšovem vydražena: Josef Linhart z Bračic za 2 515 zl.; 27. 5. 1852 F. Donátová (2 720 zl.), 1. 8. 1854 J. a M. Šemberovi (2 420 zl.). Po 1854 převedena do Zbýšova jako čp. 21.

Zemřel Josef Eisner (sklárna Chraňbože), 1857 odchází skelmistr F. Kopp; sklárna zaniká 1871.
Dřevěná fara v Opatovicích přestala sloužit.

V Opatovicích se narodil Gustav Adolf Skalský, pozdější první děkan Husovy fakulty († 28. 3. 1926).

Obec/sbor koupil č.p. 5 za 4 600 zl. od Jana Podhrádeckého (hostinského) – tzv. stará fara. 5. 11. 1858 odešel učitel Skalský do Lipkovic u Roudnice.

Nový učitel Hynek Bukáček z Jimramova; po roce zemřel, nahradil jej Josef Zelinka z Křižlic (1. 4. 1863 odešel do Křižlic, 1865 do Semteše).

Požár školy (nepojištěné, shořely i školní zápisy); oheň přeskočil na č. 33, 13 a 12. Podle pověsti nesla na půdu žhavý popel choť nebo služka učitele Zelinky.

Do Opatovic přichází učitel Václav Kasal z Chvaletic (nar. 18. 11. 1843), působil 37 let; pořádal dětská divadla, budoval knihovnu.

Prusové procházejí Opatovicemi po prohrané bitvě u Hradce Králové: asi 50 kyrysníků na návsi, ubytování po gruntech, učitel Kasal tlumočníkem.

Starostou Josef Čochnář č. 10 (do 1877).

Cholera po pruském vojsku: Damírov 35 mrtvých (VII–X), Březí 37, Klucké Chvalovice 4, Dobrovítov 5 (říjen), Krchlebská Lhota 3 (vojín Fürth z Kolína n. R.). V Opatovicích zemřel pruský voják (pochován na hřbitově) a dvě ženy (pohřbeny ve Zbýšově); Šebestěnice a Čejkovice ušetřeny.

Shořelo č.p. 1 Josefa Holoubka.

Školské zákony: evangelická škola z veřejné se stává soukromou (po více než 80 letech); sbor ji dál vydržuje.

Josef J. Kučera farářem v Opatovicích.

Kutná Hora postavila 3 pece na vápno v Třebonínských lomech; lom do 1890 postupně zatopen.

Za Kučery opraven hřbitov a varhany.

Zbýšovská (původně opatovická) pila poprvé vyhořela.

Základní kámen nové farní budovy (nová fara posvěcena 3. 9. 1876; „duší sboru“ byl J. Čochnář).

Posvěcena nová fara (dnešní budova); rozhodnuto rozšířit školu, ale jednání váznou.

Škola opět získala právo veřejnosti.

Stavba silnice Opatovice („U sloupu“) – Hraběšín („Závěrky“), staví Výborný z Krchlebské Lhoty, za starosty Jana Cholta č. 34; farář Kučera vymohl můstek a schody ke kostelu. Dokončena 1879.

Základní kámen rozšířené školy (náklad 6 000 zl., dvě třídy); stará škola zbořena, nová dostavěna v jaru a létě 1879, vysvěcena 4. 11. 1879.

Při stříbrné svatbě císaře Františka Josefa vysázeny lípy na návsi u potoka proti č. 33.

Slavnostně vysvěcena nová škola. Téhož dne sjezd pracovníků evangelické církve v Opatovicích – založena společnost pro nedělní školu (předseda farář Kučera).

Počet dětí ve škole: 103 (1879), 136 (1881). Druhým učitelem 1879 Alois Kryštůfek z Humpolce.

Při svatbě korunního prince Rudolfa se Štěpánkou Belgickou vysázeny další 4 lipky na návsi.

Otevřena druhá školní třída.

Kryštůfek odchází do Dobrnic; po něm Jan Čochnář.

Krupobití a liják, rozvodněná Klejnárka, škody na polích, zahynul dobytek a drůbež.

Ve starém kostele poslední bohoslužby (třetí kostel v Čechách po tolerančním patentu).

Zahájena přestavba kostela: bourání střechy a kopání základů věže, stavitel ing. F. Herold z Čáslavi. Schwarzenberg daroval dříví za 200 zl. Základní kámen ze Senetína.

Blesk uhodil do novostavby kostela.

Posvěceny tři ocelové zvony z Bochumu (Luther, Hus, Komenský), poprvé zazněly v první adventní neděli. V 1. sv. válce jediné zůstaly nezrekvírovány.

Přestavěný kostel vysvěcen (neděle trojiční; kázání K. Pospíšil z Humpolce); od té doby pouť na sv. Trojici. Dluh sboru 6 000 zl. (celkový náklad přes 12 000 zl.). Na věž přesunut obecní zvonek (spor s katolíky).

Jan Čochnář odchází, protože docházka klesá (1889–1891 celkem 292 žáků).

Sčítání lidu: 32 domů, 173 obyvatel.

Ukončen provoz vápenek v Třebonínských lomech (zřícení stropu při těžbě; 1890 definitivní konec).

Vyhořel obecní domek č. 2 (dříve škola, pastouška) – už nebyl obnoven; stojí tam hasičská kůlna. Obec koupila stříkačku (255 zl.) a od Lutrových domek č. 14 (260 zl.).

Katastrofální sucho.

Při taneční zábavě („věnec“) vyhořel hostinec Čochnářův a sousední č. 22 Antonína Václavíka.

Vyhořel a byl znovu postaven obecní domek č. 14 (rozpočet stavitele Skřivánka 1 195 zl., upraveno na 737 zl.).

Vyhořel domek č. 17 Josefa Holoubka.

Zemřel řídící učitel Václav Kasal (necelých 57 let).

Nový řídící Václav Matoulek (nar. 15. 10. 1871) z Krucemburku; manželka Karla učitelkou ručních prací.

Sčítání lidu: 35 domů, 174 obyvatel.

Epidemie spalniček s lehkým průběhem.

Založena Kampelička (Záložní a spořitelní spolek, první na Čáslavsku): pokladník Matoulek; 10. 7. 1902 krupobití.

Josef J. Kučera zvolen superintendantem; uveden 4. 10. 1903 G. A. Skalským.

Veliké sucho, nedostatek vody.

Nové věžní hodiny od K. Adamce z Čáslavi za 800 K.

Náhle zemřel farář a superintendant Kučera (66 let); pohřben 11. 4. 1905. Nástupce P. Hajnóczy zvolen 30. 7. 1905.

Hajnóczy slavnostně instalován (17. 7. 1906 se oženil s Olgou Hubáčkovou, vnučkou S. Tomášika).

Krchlebský zámek zbořen – kníže nechal srovnat se zemí.

Hajnóczy odešel (24. 8. 1907) do Pozděchova; novým farářem zvolen Viktor Pospíšil z Humpolce (v Opatovicích od 1. 3. 1908).

U kostela zasazeno 20 lip k panovnickému jubileu (pojmenovány Luther, Hus, Žižka, Palacký, Kollár, Havlíček, Kučera, Komenský aj.); stráň pod hřbitovem osázena lesem.

Postaven domek č. 37 (Jaroslav a Anna Kasalovi) a č. 38 (Josefa Šťastná).

Vyhořela stodola Josefa Cholta (škoda 3 000 K, pojištění 2 300 K).

Sčítání lidu: 35 domů, 177 obyvatel.

Žáků: 71 (1907), 61 (1909), 64 (1912).

Atentát v Sarajevu; 26. 7. mobilizace (manifest „Mým národům“ na váze u hostince). Odešli V. Dušovský, B. Černík, J. Cholt, J. Krejdl. 7. 9. padl majitel panství Karel Schwarzenberg.

Odveden J. Šťastný (od května 1915 nezvěstný).

Povolena obecní mostní váha u Čochnářova hostince.

Soupisy zásob, přehlídky domobranců, sbírka kovů. Odhalen památník (mohyla) u kostela k 500. výročí upálení Husa, zakázány veřejné oslavy; sloučení církví helvetské a augsburské.

Letní čas (1. 5.); 1. 6. upomínkový kámen k upálení Jeronýma Pražského u cesty k faře.
12 haličských židovských uprchlíků v č. 14.

Z věže sňat obecní zvonek (rekvizice).

Zima: 7. 2. −23 °C; 16. 4. povodeň (náves jako rybník, voda do poloviny mostu); Obrovské sucho od 1. 5. a nedostatek mléka.; 30. 7. blesk do hostince č. 19.

11. 3. zrekvírovány cínové varhanní píšťaly (Principal 8, 24 kg).

Španělská chřipka: v Opatovicích zemřely Vošická a Janatová. A. Hrubeš zemřel v maďarské nemocnici.

Stavba nové parní pily u Zbýšova, polír Josef Bajer z Opatovic; 2 rámové pily, 1 kotoučová, parní stroj 40 HP.

Zasazena lípa svobody na návsi. Z války se vrátili V. a J. Vošický, O. Havelka; nezvěstní zůstali J. Šťastný, J. Krejdl, J. Dušovský, A. Hrubeš.

Do 1919 farářem V. Pospíšil.

Zvolen farář Rudolf Šlechta z Prosetína.

Zemřeli: Neubauer, Hrubešová.

Založena Tělocvičná jednota Sokol (starosta J. Čochnář, náčelník J. Vošický, jednatel V. Matoulek). Srpen 1922 první slavnost s koncertem na zahradě Bartůňkovy chalupy.

Zemřeli: M. Václavíková, J. Dušovský, Janatová. Narodili se: Božena Dlouhá č. 30, Bohumil Holoubek č. 1.

Po mniškové kalamitě (1921/22), vichřici „4. 7. 1923“ a polomu 1930 zpracováno na zbýšovské pile ohromné množství dřeva.

Zemřeli: p. Cholt, pí Březinová. Narodil se Josef Sochor.

Zemřeli: Aloisie Rokosová, Jaroslava Hrubešová. Narodili se: Miroslava Hrubešová, Marie Chalupová, Jaroslava Hrubešová, Milada Pavlíčková.

Zemřeli: J. Rokos z Doudova, Emílie Čochnářová. Narodili se: Růžena Hloušková, Marie Chalupová, Marie Vošická, Alois Holoubek.

Slavnostně instalován farář Václav Baš. 29. 8. první veřejné cvičení Sokola na louce br. Havelky.

Starostou Jan Dlouhý (do 1926).

Zemřela A. Rokosová. Narodili se: Stanislav Švanda, Miloslava Dušovská, Marie Hloušková.

Obec prodala pozemek Sokolu na letní cvičiště.

Zemřeli: Hedvika Havelková, Josef Čochnář. Narodili se: Miloslava Jelínková a Jan Václavík, Věra Vránová, Václav Hrubeš, Josef Vošický, František Chalupa a Otto Hájek.

Neobyčejně krutá zima, studené a mokré léto.

Zemřeli: Oldřich Čochnář a Anna Holoubková, Božena Veselá. Narodili se: Miloslava Jelínková, Vlastimil Švanda a Marie Havelková, Jaroslav Veselý, Josef Holoubek a Josef Pavlíček.

Starostou zvolen Josef Bajer (do 1930).

Vysázeno 24 lip kolem sokolského cvičiště (10 let republiky).

Zemřela Marie Vlachová. Narodili se: Stanislav Havelka, Josef Jelínek, Božena Barbora Čochnářová.

Začátek července až 40 °C.

Mrazy 30–40 °C: v Opatovicích zmrzlo 879 jabloní, 348 hrušek, 136 třešní a 1 262 švestek.
4. 7. vichřice – zřítila se věž zbýšovského kostela.

Zemřeli: Jan Dlouhý, Marie Hloušková. Narodili se: Jaroslav Jelínek, Václav Vošický, Josef Štefec, Božena Dušovská.

Zemřeli: Kateřina Čochnářová, Václav Vošický. Narodili se: František Jelínek a Milan Vrána, Josef Čochnář, Marie Lhotová, Václav Jelínek.

V červnu 30–40 °C.

Zemřeli: Jaroslav Janata, Václav Matoulek. Narodili se: Stanislav Dušovský, Božena Havelková.

Starostou Josef Pospíšil č. 35 (na 6 let).

Přívalový déšť, voda od Krchlebské Lhoty, most stačil o 30 cm.

Doudovský mlýn zapečetěn pro nezpůsobilost; kola zrušena, stroje odvezeny. Po 1. sv. válce se jen šrotovalo.

Narodili se: František Lhota a Zdeňka Chalupová, Miroslav Hloušek. Pohřeb Kateřiny Černíkové. Zemřel Antonín Vlach (pád z auta u Úmonína).

Narodili se: Božena Fialová, Slavomil Vošický a Jaroslav Lutr.

Zemřeli: obecní pokladník Antonín Václavík, vdova po Kasalovi, obecní hajný J. Pospíšil.

V prosinci mrazy až 25 °C.

Katastrofální sucho.

Narodili se: Anna Jarešová č. 31, Ladislav Čochnář č. 10, Miloslava Fialová č. 27. Zemřeli: Božena Janatová, stavitelský kreslič Antonín Václavík, kovář Antonín Hloušek.

Narodili se: Věra Havelková, Drahoslava Švandová. Zemřeli: Růžena Havelková r. Dlouhá, Josefa Dušovská, Miloslava Fialová, Jan Dušovský, Josef Vlach kolář, Kateřina Dlouhá.

V červnu až 37 °C ve stínu, sucho; od 3. 1. tuhé mrazy.

Narodili se: Marie Lutrová č. 36, Vlasta Fialová č. 27, Josef Šťastný č. 38, Miroslav Petrus č. 41. Zemřeli: Anna Jarešová, Josef Havelka č. 12, Marie Janatová.

Narodil se a zemřel Josef Cholt č. 34. Zemřela Kateřina Dušovská.

Na návsi vykáceny topoly, vysázeny hrušně a švestky.

Volba zastupitelstva, starostou J. Pospíšil, náměstkem J. Cholt.

Narodili se: Jaroslava Lutrová, Miloslava Marie Pospíšilová č. 35, Běla Choltová. Zemřel Josef Myšička 93 let.

Řídící Ladislav Novotný (nar. 8. 4. 1909) nastupuje v Opatovicích (definitiva 1. 9. 1939), učí do 1949/50, poté ve Zbýšově (ředitel ZDŠ od 1952); † 5. 2. 1988.

V Šebestěnicích u č.p. 31 se propadla 20 m hluboká jáma po starém dole.

Ve Vlkanči se muži s partyzány a řídícím Novotným pokusili odzbrojit vlak SS; zastřelen Josef Cholt z Opatovic, Novotný zbit.

Do opatovické školy jezdil učit římskokatolické náboženství farář Toufar z Číhoště.

Schwarzenbergské statky včetně zbýšovské pily převzal stát; 6. 8. 1956 pila vyhořela a nebyla už obnovena.

Měnová reforma, v červnu končí potravinové a textilní lístky; SNB předtím odebralo klíče od Kampeličky.

Elektrifikace Opatovic. V 50. letech regulace potoka od Pilského rybníka a nový most ve vsi.

Škola v Opatovicích ukončila činnost obecné školy.