Nejstarší zmínky o Opatovicích


Klášter sv. Prokopa získal statky zbýšovské od olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (+ 1150). K němu náležely ves Zbýšov s kostelem sv. Jana Křtitele, Lhota větší (Lhota Táborová) a Lhota menší (Lhota Proboštova), Čejkovice, Opatovice, díl Damírova, Petrovic a Komárova. Zbýšov byl povýšen na proboštství (tj. správa duchovní i hospodářská). Opatové sázavští měli podací právo ke svému proboštství.


Zmínky o proboštstvích kláštera sv. Prokopa - ve Zbýšově a na Dřevíči (Slánsko) před husitskými válkami

Za opata kláštera Alberta se vzdává hodnosti proboštské ve Zbýšově klášterní bratr Racek, což dovolili i zástupci arcibiskupa Arnošta. Jeho nástupcem se v proboštské pozici stal jiný mnich Sázavského kláštera (24.1.1362) jménem Braňsoud. Po smrti Rackově (7.1.1371) bylo svěřeno proboštství bratru Volkmarovi z téhož kláštera, ten se úřadu vzdal 3.10.1377 a 26.10.1377 se proboštem stal dosavadní převor Rubín. Ten byl od opata Petra za věrné klášterní služby odměněn tím, že přidal ke zbýšovskému proboštství též roční platy z klášterních vsí Velké Lhoty, Malé Lhoty, Čejkovic, Damírova, Petrovic, Opatovic a všechny lesy kolem Zbýšova. Tento probošt ale brzy zemřel a jeho nástupcem od 10.4.1378 se stal mnich Přibík.


Zmínky po husitských válkách (po r. 1433)

Většina sázavských statků byla zapsána světským pánům. Dle Fr. Krásla zůstal k výživě mnichů pouze statek Zbýšovský s pěticí vsí kolem a několik usedlostí kolem. Proboštem zbýšovským byl mnich Michal. Pozici si uhájil i díky tomu, že se těšil přízni sousedních pánů z Chlumu a Košumberka. Změna nastala za vlády krále Jiřího z Poděbrad, kdy pan Slavata z Chlumu a Košumberku nastoupil r. 1463 do úřadu hofmistra královského dvora a jako odměnu za službu si vyžádal užívání statku Zbýšovského - listem krále Jiřího ze dne 3.9.1463 se stal pan Slavata doživotním zápisným pánem zbýšovského zboží s kostelním podacím a vším příslušenstvím, tj. vesnicemi Táborovou Lhotou, Čejkovicemi, Proboštovou Lhotou, Opatovicemi a částmi Damírova, Petrovic a Komárova.


Opatovice

Kdysi ves příslušná k proboštství Zbýšov – klášter Sázavský k špitálu sv. Alžběty. Jejich osud byl pak v minulosti dlouho spiat s osudem mocného kdys hradu Chlumu. Roku 1463 zapsal je král Jiřík Slavatovi z Chlumu, 12.února 1487 koupil je od Viktorina z Kunštátu Buhuslav ze Švamberka. Patřily pak městu Čáslavi, které je ztratilo při konfiskaci v roce 1547. 19.prosince 1561 získala je Čáslav opět, ale ihned je prodala s císařským povolením Adamovi Budovcovi z Budova za 522 kop grošů českých. 5.října 1604 prodal je Jiří Sadovský ze Sloupna Janovi ml. Lukaveckému z Lukavce, za měsíc na to (19.listopadu 1604) koupil je bohatý kupec Jan Hanuš ze Šaratic. Opatovice sdílely pak osud Chlumu.

V úterý po sv. Mikuláši roku 1574 propustil císař Maxmilián II. Divišovi Slavatovi z Chlumu ze závazku manského Čejkovice, Třebonín, Hraběšín, Opatovice a Klucké Chválovice.

Po konfiskaci pobělohorské konstatováno, že v roce 1636 jsou v Opatovicích 3 sedláci a 2 chalupníci a tvořili součást statku Dobrovítovského s Chlumem a Krchlebami. Dostal je 29.5.1636 de’Voroux.

Roku 1654 patřila k panství třemošnickému obec Opatovice.
Hlášeno v ní: sedláků – 2, chalupníků – 1, zahradníků – 1, polí strychů – 60, koní – 0, volů – 5, krav – 12, jalovic – 18, ovcí – 0, sviň – 3. Bylo v ní pustých gruntů - 5.


Výtah ze soupisu Josefského katastru z roku 1785

Ves Opatovice k obci Šebestenické připojena a přináležící (k obci Šebestenické jsou přivtěleny vesnice Opatovice, Zbejšov a Krchlebská Lhota).

Jmenovaný biskup královéhradecký zavítal na své cestě po farách v kraji čáslavském 25.listopadu 1783 do Ledče. Tam byl ubytován na zámku. Do Ledče se odebral i opatovický farář Michna. Slyšme, co o této události zapsal do pamětní knihy církve Opatovické: Jeho biskupská milost ukázal se ke mně s celou přívětivostí, ano i při obědě mne podržel. A když jsem mu předložil prosbu mých posluchačů na panství Ledečském, zdali by mohlo býti, abych jim na některé vesnici služby Boží vykonávati mohl každou třetí neděli, on odpověděl, že ovšem se to může státi, ale že tu třeba vyžádati si k tomu svolení na sl. krajském úřadě. Povolení dáno bylo 11.prosince 1783 a farář Michna konal pak služby Boží v Číhošti ve světnici Matěje Dvořáka.


Počet obyvatel v Opatovicích:

1843 – 32 domů – 235 obyvatel
1890 – 32 domů – 173 obyvatel
1900 – 35 domů – 174 obyvatel
1910 – 35 domů – 177 obyvatel
1921 – 35 domů – 182 obyvatel

TOPlist